Jsme spolek lidí, co ještě nehodili Dubí do žita!
„Dubí, obec vzdálená tři čtvrtě hodiny cesty od Kladna, stojí v mírném údolí při okresní silnici nad potokem Dřetovickým. Na severovýchodní a jihovýchodní straně obklopena krásnými lesy. V lese na jihovýchodní straně stojí starodávný kostelík svatého Jana Křtitele. Na věži, která postavena byla roku 1861 umístěn byl zvon z roku 1413. Zvon byl ve válce sejmut a na válečné účele odevzdán. Dle popisu stávala zde ves, Újezd nad Kladnem. Ves tato v 15 století zpustlá a nebyla více obnovena. Od kostelíka směrem západním stával mohutný dub zvaný stoletý. Památný tento strom byl v letech osmdesátých hromem roztříštěn. Zub času hlodal na jeho kmeni, že z něho zbyl jen pahýl. Role, ležící na severní straně zvou se Na Průhoně a pod Vysokým. Na východní straně na Homolce, na jižní pod Divou horou.“
To se o dnešní městské části Kladno – Dubí, dříve samostatné obci Dubí u Kladna, ještě dříve Duby u Kladna, píše v pamětní knize spojených obcí Dubí, Dříně a Újezdu z let 1925 – 1933.
Po bezmála sto letech je Dubí trochu Popelkou Kladna, čtvrtí s barevnou historií dýchající ze zšedlých ulic. V minulosti zde působilo mnoho spolků – tělocvičných, sportovních, dobročinných a jiných. Bylo tady kino, dobrovolní hasiči, hospoda se sálem, jevištěm, šatnami, místnostmi pro přednášky a dokonce i místem pro galerii.
Dnes jsou v Dubí autobusové zastávky, kde je často o strach čekat na autobus, zdevastované dětské hřiště, kde není nouze o sociální konflikty, nepořádek a injekční stříkačky. Psí exkrementy valející se vedle věčně strhaných na ně určených sáčků, které ale stejně není kam vyhodit, protože odpadkové koše v mnoha ulicích chybí.
Stále zde ale máme i krásná místa. Například historické hrázděné vlakové nádraží, k němuž cestu ale lemuje na jedné straně plot z vlnitého plechu s pruhem neudržovaného porostu plného odpadků, na straně druhé pak svah od kolejí k silnici, plný náletových dřevin a všudypřítomného odpadu. Pokud před zatáčkou k nádraží odbočíte vpravo, dojdete další cestou lemovanou odpadky k polorozpadlým nízkým budovám, které obývají bezdomovci. Ano, nemáme v Dubí mnoho míst, kam bychom mohli třeba pustit děti.
V Dubí nemáme ani místa k setkávání. A to jak venkovní, tak vnitřní. Kultura úplně chybí. Sport upadá. Přitom kromě stále ještě fungujícího spolku SK Slovan Dubí fungoval zde v minulosti i Sokol, šachisté nebo třeba ženský házenkářský tým.
I v době krize, kdy mnoho lidí bylo bez práce, mzdy byly na poloviční úrovni a ceny potravin a ostatního zboží neustále stoupaly, bývalo v Dubí kulturní vyžití mnohem pestřejší, než dnes. Posuďte sami – jen v roce 1925 konalo se v Dubí pět představení, dvě přednášky, tři slavnosti, jedna veselice, několik různých večírků v jeden den a besídka.
Nechceme se vracet zpátky v čase, ale chceme navázat na bohatou historii naší obce, nebo chcele-li – městské části.
1. ledna uspořádala, Fed. děl. těl. jednota za spolu účinkování jednoty Libušína a Pěvecko-dramat. odboru z Dubí, Tělocvičnu Akademii. Program, který sestával z čísel, zpěvních a tělocvičných, byl dobře proveden, za četné návštěvy občanstva
22. února, pořádala Masarykova liga, v Bio, Rozvoj u „Černého koně“ v Dubí, filmovou přednášku na théma, „Moderní názor na tuberkulosu a Masarykova liga, v boji proti ní.“ Po přednášce, zahájena valná hromada, Masar. ligy.
8. března, na počest 75 letých, narozenin pana presidenta, pořádala, Těl. Jed. Sokol, u Černého koně přednášku, „Masaryk osvoboditel. Za hojné účasti občanstva, přednášel, odb. učitel p. J. Vágner z Kladna.
12. dubna, pořádal, Pěvecko-dramatický odbor v Děl. domě ve prospěch nezaměstnaných, divadelní představení „Svatouškové“
1. května, oslavilo dělnictvo klidem práce, a súčastnilo se táborů, pořádaných v Kladně.
30 a 31. května, konal sportovní klub Slovan, z Dubí, na svém hřišti, a v přilehlém lese, na Vysokém, sportovní slavnosť.
7. června, pořádal, I. okrsek, Sokolské župy Budečské, na letním cvičišti, Sokola v Dubí, veřejné cvičení. V předvečer, pořádána, Tělocvična Akademie. Súčastnili se i jednoty z okolních obcí. Účast na obou slavnostech četná. Večer po cvičení, byl u Černého koně věneček.
20 června, výprava dětí slovenských, z Čičman, sehrála v Dubí, v hostinci p. Jos. Červenky, divad. předst. Sirota. Marienka a dvanáct mesiačikov. Ke konci provedena Valašská scéna. Zdramatisovaný život, slovenských pastýřů. Účast občanstva velká.
21. června, pořádala hasičská župa Kladno čís. 66 župní sjezd v Dřini, spojený s veřejným cvičením v lese, u sv. Jana, pod protektorátem, obecního zastupitelstva.
5. a 6. července, v těchto dnech, kdy v naší republice, oslavuje se památka Mistra Jana Husa, pořádal výbor, pro postavení pomníku padlím vojínům a legionářům ve světové válce, slavnostní odhalení, pomníku… Po předání pomníku veřejnosti, konala se v přilehlém lese Lidová veselice.
19. července pořádali org. strany komunistické slavnosť a výlet do lesa k Janu. Prudký déšť slavnosť překazil.
28. října památný den utvoření naší samostatnosti osloven byl přátelskými večírky které uspořádali soc. strany.
20. prosince pořádala F. D. T. Jednota se svým žactvem divadelní představení „Dráteníček“, činohra o pěti jednáních
24. prosince pořádala F. D. T. Jednota v Dělnickém domě dětskou besídku a poděleno bylo 60 dítek vlněnými punčochy, jablky a ořechy.
Šel-li vést rozmanitý kulturní, společenský a sportovní život v době krize mezi dvěma světovými válkami, není nejmenšího důvodu, proč bychom ho neměli být schopni vést dnes. Jedna věc je jistá – samo to nepřijde. A záleží na každém z nás, kdo tady žijeme.